Dva případy zvracení krokodýlů Tomistoma schlegelii

Zvracení (odborně vomitus nebo emesis) je reflexní reakce při které je obsah žaludku aktivně transportován přes jícen ústa ven z trávicí soustavy. Tolik stručná definice. Každý jistě potvrdí, že se nejedná o právě příjemný proces, ale je nutné si uvědomit, že v řadě případů jde o reflex, který může záchránit i život. Např. v případě pozření nějakých toxinů.

Reflex je široce rozšířen u nejrůznějších obratlovců a existuje jen menší skupina zvířat, která zvracení nejsou schopna, např. krysy nebo králíci (http://www.ratbehavoir.org/vomit.htm). U jiných patří zvracení mezi základní prvky jejich chování kdy se živočich tímto způsobem zbavuje nestravitelných zbytků potravy (např. sovy).

Jak jsou na tom krokodýli?  Krokodýli patří mezi obratlovce, kteří jsou fyziologicky zvracení obsahu žaludku schopni,  ale v odborné literatuře je popsáno jen minimum případů. Schapiro (1968, 1978) popisuje zvracení u kajmanů brýlových (Caiman crocodilus) po elektrostimulaci. Grigg et Gans (1993) se zmiňují o vyvrhování nestravitelného materiálu u farmových a divokých mořských krokodýlů (Crocodylus porosus). Reflex zvracení, též u mořských krokodýlů, po podání rostlinného alkaloidu veratrinu, podrobně studuje Andrews et al. (2000). Zvracení chuchvalců srsti  bylo též pozorováno u krokodýlů v Zoo v Chicagu (Dolowy at al., 1960). Druh krokodýlů však není uveden. Zajímavý je nedávný případ z Bioparku Fuengirola (Španělsko). Zde dospělý samec tomistomy (Tomistoma schlegelii), 4,2 m dlouhý, pozřel celé balení plastových pytlů na odpad ve velikosti 35 x 12 cm a hmotnosti 500g (foto1). Balení pytlů spadlo ošetřovali  ke krokodýlům do bazénu. Po pěti dnech samec celé balení sám vyvrhl, bylo již částečně rozvinuté (J.Recuero, 2008, osobní sdělení).

Podobný případ se odehrál v letošním roce v Zoo ve Dvoře Králové  a hlavním aktérem byl opět přibližně 4,2m dlouhý samec tomistomy. Při krmení ryb žijících s krokodýly ve společném bazénu spadla ošetřovateli do bazénu plastová nádobka (průměr 10 cm a výška 15 cm). Samec tomistomy ji okamžitě chytil do čelistí, několikrát zmáčkl a spolkl. V následujících dnech se choval zcela normálně. Sedmnáctý den po polknutí cizího tělesa bez problémů přijal předloženou potravu (2ks kuřat). Až za dalších 14 dnů byla v bazénu objevena od zubů krokodýla poničená plastová nádobka (foto2), kterou pravděpodobně během noci samec zvrátil. Stalo se tak přesně měsíc po jejím spolknutí.

Oba poslední případy dokumentují schopnost  druhu tomistoma úzkohlavá (Tomistoma schlegelii) zbavovat se nestravitelných předmětů reflexivním zvracením obsahu žaludku.

Pavel Moucha

Citovaná literatura:

Andrews, P.L.R.; Axelsson, M.; Franklin, C. et Holmgren, S. (2000): The Emetic Reflex in a Reptile (Crocodylus porosus). The Journal of Experimental Biology 203, 1625 – 1632.

Dolowy, W.C.; Fisher, L.E. et Williamson, W. (1960): Some observation on vomitiv in animals. J. Am. Vet. Med. Assn 137, 426 – 427.

Grigg, G. et Gans, C. (1993): Morphology and fysiology of the crocodilia. In Fauna of Australia, vol. 2A, charter 40, Camberra: Australian Government Publishing Services.

Schapiro, H. (1968): Retching responses in Caiman skleros elicited by central nervous stimulation.  Proc. Soc. Exp. Biol. Med. 129, 917 – 920.

Schapiro, H. (1978): Retching responses in Caiman skleros elicited by telecephalic stimulation: efferent connections.  Exp.Neurol. 60, 244 – 253.