Krokodýlí zoo v Protivíně

Bum! Zátka šampaňského opustila hrdlo láhve, úsměvy a nefalšovaná radost zúčastněných, přípitky, blesky fotoaparátů, objektivy televizních kamer. Vše vypadá krásně, Česká republika má novou zoologickou zahradu. Pravdou ale je, že 16. června 2008 bylo skutečně co oslavovat. V Evropě sice existuje několik privátních zařízení specializovaných na chov krokodýlů, leč nejedná se o zoologické zahrady. Zoo Protivín vznikla na základě zákona o zoologických zahradách č.162 z roku 2003. Má výhodu v tom, že navazuje na evropskou legislativu a subjekt držící tuto licenci může vstupovat do mezinárodních chovatelských a ochranářských programů, což je u některých krokodýlích druhů nezbytné.

 

Legislativa jednotlivých evropských zemí se přirozeně liší stát od státu, ale přece jen je rozdíl zprovoznit privátní chovatelskou expozici a klasickou zoologickou zahradu, která musela v průběhu schvalovacího řízení projít nejrůznějšími procedurami, byla podrobena zkoumavým pohledům veterinářů, ochranářů a dalších složek státní správy. Klíčové pak bylo konečné stanovisko Ministerstva životního prostředí. A to bylo pozitivní. Mirkovi Procházkovi coby zakladateli a řediteli zoologické zahrady se jistě ulevilo, i když starostí ho v příštích letech čeká jistě nemálo.

 
 

O založení farmy začal vážně uvažovat v roce 2000, kdy se mu kolekce krokodýlů začala rozrůstat, myšlenka na zoo uzrála v roce 2003, po schválení výše uvedeného zákona. Cíle jsou nemalé. Do tří let by rád sestavil kolekci všech 23 v současnosti vědou uznávaných krokodýlích druhů. Abychom si uvědomili dosah takového záměru, je dobré si uvědomit že něco takového se doposud podařilo jen jednomu chovatelskému zařízení na světě. Aligátoří farmě St. Augustin na Floridě. Amerika, jak známo, je zemí neomezených možností, ale když se český milovník krokodýlů zaměří na splnění svého cíle, žádná překážka není nepřekonatelná. V tuto chvíli chová Zoo Protivín v zoo samotné a na farmě v Chvalšinách, která je chovatelským zázemím zoo, celkem 18 druhů krokodýlů. A které druhy doposud chybí? Krokodýli štítnatí Crocodylus (Mecistops) cataphractus, by se mohli v nové zoo objevit ještě letos. Krokodýl australskýCrocodylus johnsoni je taktéž v jednání, krokodýli bahenní Crocodylus palustris snad přicestují příští rok. Zbývá gaviál indický Gavialis gangeticus a krokodýl orinocký Crocodylus intermedius. Zde lze očekávat četné administrativní komplikace. Jedná se o mimořádně vzácné druhy, gaviály chová v ČR v současnosti pouze Zoo Praha, krokodýl orinocký doposud v České republice pravděpodobně vůbec chován nebyl a ani v Evropě se zřejmě v současnosti v žádném chovatelském zařízení nevyskytuje. Trpělivost ale přináší růže a osobně věřím, že do roku 2011 bude jihočeská kolekce kompletní.

 
 

Vraťme se ale zpět do Protivína. Pod označením krokodýlí zoologická zahrada si obvykle představíme soustavu skleníků, kde se krokodýlové nahřívají. V Protivíně je tomu ale jinak. Jako chovatelský objekt byla zvolena klasická kamenná stodola z konce 18. století. Leccos také pamatuje. Původně zde byly stáje, později přináležela k zázemí protivínského zámku a dlouhé roky byla majetkem rodu Schwarzenberků. Její stavitelé by se zřejmě podivili k jakému účelu slouží v současnosti. Kamenná stodola ovšem skýtá četné výhody. Její metr tlusté zdi velmi dobře izolují, udrží teplo a zároveň umožňují vybudovat velká akvaterária i v prvním patře. To je ostatně záměrem. Celková užitná plocha zoo by měla být 2000m2, v současnosti je využito 450m2. Momentálně započala druhá etapa výstavby – velké nádrže o ploše 80–100m2. Již zmíněné nádrže v patře budovy by měly být třetí a závěrečnou etapou, jež by měla být ukončena v roce 2011. Objekt zoo by se měl stát domovem asi stovky krokodýlů.

 
 

Celý projekt je řešen velmi důmyslně i z hlediska ekologicko-energetického. Jako zdroje vytápění bylo využito tepelného čerpadla a to v nejúčinnější existující podobě. Na pozemku zoo se nachází osm nových, hloubkových, 120 metrových vrtů. Abychom si udělali představu o efektivitě takového zařízení stačí konstatování že při „investici“ jednoho kilowatu elektrické energie získáme celkem pět kilowatů tepelného výkonu. Zřizovatel zoo ovšem plánuje důležité kroky s dlouhodobou perspektivou. V horizontu deseti let efektivita hlubinných vrtů poněkud poklesne a kolem roku 2017 by je měla výrazně doplnit solární energie. K jejímu využití je jako stvořená rozměrná střecha objektu situovaná na jižní stranu. Rozvoj technologií v tomto oboru postupuje v poslední době mílovými kroky a lze očekávat že za několik let budou k dispozici solární panely nebo fólie s výrazně vyšší účinností a přitom podstatně nižší cenou než je tomu v současnosti.

 
 

Co se týká zázemí zoo, farmy v Chvalšinách, využívá momentálně plochu 800m2. Ta může být v případě potřeby rozšířena až na 5000m2. V chovatelství, a v případě chovu krokodýlů to platí dvojnásob, je nesmírně důležitá právě kvalita technického zázemí. Jen v příhodných podmínkách mohou zvířata prosperovat a úspěšně reprodukovat. Chvalšiny plní i další, neméně důležitou roli. Chovatelské zálohy. I když se Zoo Protivín chystá věnovat chovu všech 23 krokodýlích druhů, některé z nich mají přednost. Ve známé bajce George Orwella, knížce Farma zvířat (The Animal Farm), zaujme čtenáře heslo: všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Z důvodů racionálních a zcela neideologických je toto pravidlo uplatňováno i v Krokodýlí zoo.
„Privilegovaných“ sedm nejohroženějších druhů, což znamená Alligator sinensis, Crocodylus siamensis, Crocodylus rhombifer, Crocodylus mindorensis, Tomistoma schlegelii, v budoucnu ještě Crocodylus intermedius a Gavialis gangeticus, jsou (budou) minimálně v páru nebo ve skupině chovány jak v Protivíně, tak i v Chvalšinách. Je to moudré a prozíravě rozhodnutí hlavně z důvodu bezpečnosti. Nikdo neví co se může přihodit a dvě izolované chovná zařízení jsou zárukou dlouhodobého fungování a přežití vzácných druhů.

 
 

U vcelku běžných druhů jako například Paleosuchus trigonatus, jejichž počet v přírodě je odhadován na milion kusů, by takové opatření smysl nemělo, u výše uvedených druhů se počet v přírodě volně žijících zvířat dá počítat už jen ve stovkách. Krokodýly kubánské Crocodylus rhombifer a krokodýly siamské Crocodylus siamensis se již v Chvalšinách podařilo rozmnožit, prvně jmenovaný druh dokonce dvakrát, v tuto chvíli jsou v inkubátoru vejce z třetí snůšky.

 
 

Většina z nás má nějaký sen, muži si často hýčkají dávné sny klukovské. Málokomu se je podaří bezezbytku naplnit. Miroslav Procházka měl k přírodě vždy blízko, o vlastní zoo snil už dlouho. Sen se mu po mnoha letech splnil. Nepřišlo to samo od sebe. Stálo to hodně úsilí, houževnatosti, cílevědomosti, energie a času. Cílem je lepší poznání a ochrana zvířat vedle kterých je existence moderního člověka na planetě Zemi jen krátkodobou záležitostí. V Krokodýlí zoo Protivín se v žádném případě nejedná o komerční projekt, příjem ze vstupného pokryje maximálně běžné provozní náklady. O vstupních investicích a jejich umořování nemá smysl hovořit.

 
 

Popřejme tedy Mirkovi Procházkovi, nové Krokodýlí zoo, jejím obyvatelům a všem kteří se na jejím fungování podílejí, do příštích let a desetiletí hodně štěstí a četné chovatelské úspěchy. A ještě jednou si připomeňme. Jde o první specializovanou krokodýlí zoologickou zahradu v Evropě, která už svůj potenciál odchovem dvou vzácných druhů prokázala. To samo o sobě vůbec neznamená málo!
Text a foto: Libor Kopečný

Podívejte se také

Příklad vkusné, esteticky řešené expozice pro čínského aligátora

Nevěříte že je možné i v rodinném domku svépomocí vybudovat vkusně řešenou a plně funkční …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

www.czechcrocs.cz