Velký bazén v Zoo Dvůr Králové v době, kdy zde ještě žily 4 tomistomy.

Tomistoma úzkohlavá – krokodýl, se kterým si nevíme rady

Tím myslím nás, zoology, kteří se věnují krokodýlům spoustu let, pro jejich mimořádné vlastnosti, fascinující skutečnosti, které jim příroda nadělila pro dlouhý život a snad i dlouhou existenci na Zemi.

Počet druhů krokodýlů se aktuálně blíží třicítce. Systematičtí zoologové stále hledají rozdíly mezi krokodýly a počet druhů roste. Jde to celkem dobře, až na tomistomu. Nejde ji jednoznačně zařadit do systému. I když vypadá dost podobně jako indický gaviál a podobnost vykazují i genetické studie, je morfologicky a vývojově úplně jinde.

Laikům připadají krokodýli všichni stejní, oni si jsou opravdu podobní, ale rozdíly najdeme. Jak ve vzhledu tak i pokud se hlouběji budete zajímat o jejich způsobu života. Výsledky bádání je lépe nezobecňovat. Pokud se tak stane, může být dlouhodobě veřejnost uvedena v omyl. Některé starší informace jsou kopírovány od autorů, kteří své závěry neměli ověřené. Právě u tomistom se některé informace ze vzdálených dob, nepotvrdily. Například stále se v různých článcích opakuje informace, že tomistomy loví hlavně ryby. Není to však pravda. Za potravu jim slouží všichni obratlovci, které se jim podaří ulovit. Ryby to jsou pochopitelně také, ale ne jako hlavní složka potravy. Dospělé tomistomy loví především ptáky a savce (např. opice, prasata). Byl zaznamenán i útok velkého jedince na krávu a i na člověka. Rovněž si dovoluji pochybovat o stále opakovaném údaji, že v přírodě žije asi 2500 ks. Kdo toto číslo poprvé publikoval, nemohl mít pražádné seriózní údaje, v přírodě není možné dospělé tomistomy spočítat.

Tomistomy jsou „stydlivá“ a plachá zvířata, zvlášť dospělci. Ty téměř nelze v přírodě najít. Potvrdil to dlouhodobý výzkum na lokalitě na Borneu (Mesangat). Při několika měsíčním výzkumu se podařilo najít několik mláďat, ale ani jednoho dospělce. Stejně dopadl i průzkum jiné lokality (Sabangau) Žijí tam, kde je bujná vegetace, kde mají možnost skrytého života. Nejvíce mají v oblibě bažinaté, rašeliništní lesy, kde kolísá vodní hladina podle ročního období. Otevřené vodní plochy nejsou jejich místem výskytu. Jsou to samotáři žijící skrytě v nevelkých tůních často mezi kořeny v bažinách rostoucích stromů . Tomu lze přizpůsobit podmínky pro jejich chov v zajetí. Důležitá zde není plocha, která jim je poskytnuta, ale možnost úkrytu. Podstatná není ani hloubka. Tomistomy tráví většinu života ve vodě, potopeni pod hladinou. Dokonce byla publikována informace, že si v břehu vyhrabávají nory v nichž se ukrývají.

Díky skrytému životu tomistom a nepřístupnosti oblastí jejich výskytu, toho mnoho o jejich životě nevíme. Především chybí potvrzené údaje o délce života a o věku, kdy dosahují dospělosti. Ve 30 Evropských a severoamerických zoologických zahradách, které pro evidenci zvířat používají program Species 365, je chováno 118 tomistom ( k 10.10.2020). Za posledních 25 let se odchovy podařily 6x. Pokud se jednalo o zvířata známého stáří, rozmnožili se jedinci staří více jak 40 let. Jeden množící se pár byl importován z přírody a není známo jak je starý. Starší literatura uvádí, že tomistomy jsou dospělé ve 14 až 15 letech. Jak zvířata v zajetí stárnou a rostou a přesto se nemnoží, posouvá se i odhad věku, kdy je dosaženo dospělosti. V této době je to 20 let. Domnívám se, že i to je málo. Tomistomy jsou dlouhověká zvířata, žijí i 80 let.. U dlouhověkých zvířat platí, že dospělost nastupuje později. Nejlepších výsledků v rozmnožování dosahuje thajská chovná stanice, kde bylo již odchováno několik set mláďat. Přibližně na ploše poloviny fotbalového hřiště je mezi stromy vybetonováno několik tůní. Tůně jsou mezi sebou propojeny, že voda může přetékat z jedné do druhé. Tůně mají průměr asi 8 metrů a maximální hloubka je 1 metr. Ve stanici mají zvířata (4 samci a 8 samic) naprostý klid. Vstup veřejnosti je zakázán. Samice si z rostlinného materiálu staví hnízda,

líhnutí probíhá částečně v inkubátoru a částečně přirozeně v hnízdě. Mláďata a odrůstající jedince drží majitel v jiném místě, již veřejně přístupné farmě.

Samci tomistom jsou skuteční obři. Ti největší dorůstají délky přes pět metrů. Patří tak k největším krokodýlům spolu s krokodýlem mořským. Samice je většinou o metr menší, ale zato snáší obrovská vejce, největší ze všech krokodýlů. V světových muzeích je uložena spousta lebek krokodýlů. Největší lebku krokodýla mají v muzeu v Londýně, měří na délku 84 cm, je to lebka tomistomy.

ZOO Dvůr Králové chová tomistomy od roku 1972. Většinou to byla solitérní zvířata a podmínky nebyly nejlepší. Zvířata byla v malých teráriích, s minimem vody, vše v těsném sousedství dalších krokodýlů. V září 1989 byla dovezena do zoo skupinka 5 mladých tomistom. Na konci minulého století byla sbírka různých krokodýlů značně redukována a tomistomy zůstaly v zoo dvě, pár. Dostali jména Kraken a Penelopa. Na rozdíl od jiných plazů, krokodýli jsou mimořádně inteligentní a na své jméno slyší. Téměř polovina hlavní haly pavilonu Vodní světy byla v roce 1999 upravena a po rekonstrukci vzniklo terárium pro pár tomistom. I teď, za dvacet let, je terárium v poměru k počtu zvířat a plochy celého terária, druhé největší v evropských zoo. Díky své konstrukci (dva bazény) poskytuje zvířatům možnost odloučení. Zdařilý je i ochoz, který zakrývá při délce 13,5 m a šířce 70 až 90 cm část hladiny a krokodýli se pod tento „kšilt“ rádi ukrývají. V ochozu jsou vytvořeny prohlubně, které slouží jako nádoby pro rostliny. Rostliny zde bujně rostou a ještě rozšiřují plochu zastíněné vodní hladiny. Maximální hloubka ve velkém bazénu je asi 150 cm a to plně splňuje nároky tomistom. V teráriu je i místo s rostlinným substrátem, tzv. kladiště, kam samice již pravidelně koncem března nebo začátkem dubna snáší do hnízda vajíčka (od roku 2005 to bylo celkem 14 snůšek V každé snůšce bylo kolem 20 vajíček. Celkem snesla 275 vajíček). Pravda je, že dosud nebylo ani jedno oplozené. Jak bylo již uvedeno, není to třeba tím, že samec je ještě stále mladý? O konstrukci terária se pochvalně vyjádřil i Ralf Sommerlad, člen IUCN, skupiny odborníků pro krokodýly, který při této organizaci založil odbornou skupinu, která se zaměřuje především na ochranu tomistom (Tomistoma task force). Bohužel již zemřel, ale jen těžko někdo věděl o tomistomách víc, než on. Na jeho počest se po jeho smrti každoročně vyhlašuje mezinárodní den tomistom. Jak léta plynula, tomistomy rostly. Zvláště samec Kraken vyrostl v neskutečné monstrum, při posledním měření (27.5.2020) měřil 515 cm. Jeho návštěvnickou atraktivitu si uvědomovalo i vedení zoo, když s chovem páru tomistom počítalo v plánu vývoje zvířecí kolekce, který předložilo jako oficiální dokument při vstupu do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 2014. V plánu se uvádí, že co se týká plazů, bude chováno v budoucnu 95% druhů plazů z Afriky a jako neafrický druh, zůstane, pro svoji atraktivitu, v zoo pár tomistom.

Před pár měsíci, přišel nový vedoucí oddělení, s oznámení, že tomistomy slíbil do nově budovaného pavilonu v ZOO v Lodži (Polsko). První důvod byl ten, že se nejedná o africký druh, později dodal ještě další zdůvodnění, že naše terárium je malé a v Lodži se budou mít tomistomy lépe a změnou podmínek k lepšímu, se tito jedinci konečně i rozmnoží. Před pár měsíci jsme společně stavbu navštívili, abychom na vlastní oči viděli, co se pro krokodýly staví. Celková plocha budoucího terária je asi 160m2 (naše je 110m2), ale to je jediné pozitivum celé stavby. Konstrukce jinak ani v nejmenším nezaručuje patřičný welfare pro druh Tomistoma schlegelii. Většinu plochy tvoří hluboký pravoúhlý bazén s hloubkou 2 až 3m o rozměrech cca 12 x 10 m. Dále v místě výlezu na písčitou souš (5 x 3 m) je i nevelká mělčina. Do celé expozice vede jen jeden vstup a to na souš. Část jedné stěny bazénu je opatřena akrylátový panelem, který umožní návštěvníkům pozorovat zvířata pod vodou. Podle mého soudu je projektovaná situace vyhovující pro jiným druh krokodýlů (mořský, gaviál, nilský). Během návštěvy jsem navrhl některé úpravy projektu, aby expozice mohla být na chov tomistom použita.

Nevím, zda změny projektu bude zoo při dostavbě respektovat. Celá stavba má být hotova asi v polovině příštího roku, ale realizace má značné zpoždění a nabírá další.

Vzhledem k tomu, že oba krokodýli mají v návštěvnické veřejnosti řadu obdivovatelů a přátel, byla zveřejněna z jejich iniciativy petice, která se snaží zvrátit plán vedení zoo a zachovat tomistomy tam, kde jsou. Do těchto chvil petici podepsalo více jak 700 lidí. Nejen pro to, že by zoo opustilo mimořádné zvíře (pravděpodobně největší krokodýl v Evropě) ale i pro nezanedbatelné riziko spojené s odchytem a transportem. Tato problematika je podrobněji rozvedena v jiném příspěvku.

14.10.2020 RNDr. Pavel Moucha

Prezident České asociace pro chov

a ochranu krokodýlů

člen IUCN skupiny specialistů pro krokodýly

člen Tomistoma task force

{"autoplay":"true","autoplay_speed":"3000","speed":"300","arrows":"true","dots":"true"}

Podívejte se také

Rizika spojená s odchytem a transportem krokodýlů

Během odchytu krokodýlů a následně i během transportu, jsou krokodýli vystaveni opakovanému stresu a tím …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

www.czechcrocs.cz