Aktuality

Jarní setkání v Jihlavě

Vydáno: 19.05.2010

 

Pravidelné jarní setkání se tentokrát uskutečnilo 15. a 16. května v Zoo Jihlava. Sobotní program zahájila Lenka Václavová krátkou prezentací o západočeské obci Tlučná, která má jako jediná v zemi ve svém znaku krokodýla a seznámila nás s dávnou úsměvnou historkou, která představitele obce přivedla k myšlence nechat zakomponovat krokodýla do obecního znaku. V přednášce Libora Kopečného, doplněné dvěma stovkami autorských fotografií, jsme se virtuálně přenesli na Floridu, podrobně probrali situaci aligátorů severoamerických a populace krokodýla amerického od konce devatenáctého století po současnost, otevřeli několik konkrétních případů útoků aligátorů na člověka z posledních let, zanalizovali jejich příčiny i důsledky a uzavřeli informacemi o stále sílící a prosperující populaci krokodýla amerického v chladících kanálech jaderné elektrárny Turkey Point Nuclear Power Plant situované na atlantickém pobřeží jižně od Miami.
Následovala poutavá prezentace Romana Lindnera o cestě do tří národních parků ostrova Srí Lanka obohacená stovkou vysoce kvalitních fotografií. Povídání bylo primárně zaměřeno na místní populaci krokodýla bahenního Crocodylus palustris, nechyběly ani překrásné, teleobjektivem pořízené snímky dalších atraktivních zástupců místní fauny, ať již se jednalo o slony, opice, buvoly, divoká prasata, řadu druhů ptáků, ale především vzácné levharty cejlonské, jejichž počty ve volné přírodě dosahují již jen několika desítek kusů.
Poté jsme se opět vrátili na Floridu, tentokrát na dvě nejvýznamnější krokodýlí farmy, nebo spíše na krokodýly specializované zoologické zahrady. Gatorland v Orlandu a St. Augustin na severovýchodním pobřeží státu Florida. Jedná se o soukromé, rodinné zooparky, provozované již po mnoho desetiletí. Hlavní atrakcí Gatorlandu je mimo jiné skupina modrookých leucestických aligátorů, St. Augustin se pro změnu může pochlubit, jako jediná zoo na světě, kompletní kolekcí všech 23 v současnosti vědou uznávaných krokodýlích druhů, několika albinotickými aligátory a obřím, téměř pětimetrovým samcem krokodýla mořského jménem Maximo.
Společenský večer v salonku blízkého Mahlerova pensionu proběhl tradičně v příjemném duchu, zabodovaly zejména povidly plněné taštičky :-).
Po organizačních záležitostech asociace, kterými jsme zahájili nedělní program, přišla řada na zajímavou přednášku paní Lubomíry Ševčíkové, působící v Zoo Jihlava na pozici chovatelky plazů, která s využitím dat a části fotografií poskytnutých bývalým ředitelem zahrady Vladislavem T. Jirouškem, shrnula zkušenosti z chovu a rozmnožování místního chovného páru krokodýlů čelnatých Osteolaemus tetraspis za posledních dvacetpět let.
Následovala neméně atraktivní prezentace vedoucího zoologického oddělení Jana Vašáka, který představil architektonické vizualizace nového tropického pavilonu, jež by měl spatřit světlo světa do roku 2015. Na závěr jsme i za účasti ředitelky zoo paní Elišky Kubíkové diskutovali o praktických záležitostech provozu plánovaného pavilonu a možném výběru dvou vhodných krokodýlích druhů, s jejichž chovem dispoziční řešení pavilonu přímo počítá.
Následovala prohlídka zoo, včetně zázemí pavilonu plazů, po které se účastníci konference rozjeli do svých domovů.
Rádi bychom ještě jednou poděkovali týmu Zoo Jihlava za přátelské přijetí, perfektní organizaci, zajímavé přednášky a poskytnutí prostorů k uspořádání našeho jarního setkání.
P.S. I když jsme při zakládání ČACHOK v roce 2007 počítali s tím, že je určena fakticky jen pro české občany a organizace, stali se postupně našimi členy i specialisté na krokodýly z Německa a Francie. Naši noví francouzští přátelé se konference v Jihlavě zúčastnili, odjížděli spokojeni a do budoucna se můžeme těšit na jejich vlastní přednášky. Bude zajímavé sledovat, jak se původně ryze česká organizace rozšíří v dalších letech.
Fotografie:
č.1 Aligátoři severoameričtí Alligator mississippiensis, Národní park Everglades, Florida
č.2 Krokodýl bahenní Crocodylus palustris, Národní park Yala, Srí Lanka
č.3 Krokodýl americký Crocodylus acutus a aligátoři severoameričtí Alligator mississippiensis, Gatorland, Orlando, Florida
Text: Libor Kopečný
Foto: Libor Kopečný, Roman Lindner

Kvalitní knižní pohrobek

Vydáno: 03.05.2010

 

Odborné publikace s krokodýlí tématikou zpravidla nespatřují světlo světa příliš často. Naposledy tomu bylo v roce 2006, kdy vyšla obsáhlá publikace Crocodilians, německé autorské dvojice Ludwig Trutnau & Ralf Sommerlad.
Uplynuly čtyři roky a americká univerzita Johna Hopkinse vydává knížku sice o něco tenčí (288 stran), zato však zaměřenou jen na jeden jediný druh. Tím je aligátor čínský Alligator sinensis. Jeden z nejmenších a nejvzácnějších krokodýlů světa, přežívající ve volné přírodě v počtu zhruba 200 jedinců.
Knížka je opět dílem autorské dvojice, tentokrát americko – čínské. Jejími autory jsou John Thorbjarnarson a Xiaoming Wang. A proč je knižním pohrobkem? Hlavní autor a duchovní otec publikace Dr. John Thorbjarnarson, přáteli a kolegy nazývaný John T., se jejího vydání bohužel nedožil. Krokodýlům se věnoval od své promoce na Floridské univerzitě, zúčastnil se mnoha terénních studií a je autorem řady odborných publikací o krokodýlech. V posledních letech působil jako odborník Wildlife Institute v indickém Dillí. Ve věku pouhých 52 let podlehl 14. února 2010 malárii.
Text: Libor Kopečný

Krokodýli američtí v Krokodýlí ZOO Protivín – jediní V Evropě!

Vydáno: 02.03.2010

 

Na první pohled by se příjezd nového krokodýla do zoo mohl jevit jako zcela běžná záležitost. Zejména v zoo, která je na chov krokodýlů zaměřená a počet jejích chovanců je již trojciferný. To jistě platí v případě běžných druhů, leč krokodýl americký Crocodylus acutus v žádném případě běžným druhem není. Je jedním z největších krokodýlů vůbec. Může se dožít věku okolo sta let, velcí, staří samci mohou výjimečně dosáhnout délky až 7,5 metru a váhy 1,5 tuny. To jsou ovšem mezní hodnoty, délka plně dospělých samců se zpravidla pohybuje okolo čtyř metrů, samice bývají asi o třetinu menší. Krokodýl americký je v posledních desetiletích ve výrazné defenzívě. Jeho původní areál rozšíření je vskutku impozantní. Velké ostrovy Karibiku, jako jsou Kuba, Hispaniola, Portoriko a Jamajka, dále pak jihozápadní část Floridy, východní pobřeží prakticky všech středoamerických států, severní části Kolumbie a Venezuely. Na pacifickém pobřeží pak rovněž všechny středoamerické státy a dokonce sever Ekvádoru. Je schopen žít ve sladkovodních lagunách, jezerech, v brakických vodách i slané vodě u pobřeží. Na většině území své původní domoviny je dnes téměř nebo zcela vyhuben.
I proto je jeho chov a případné rozmnožování v zoologických zahradách důležité. Získat do chovu krokodýla amerického je nesmírně obtížné. Nikde v Evropě totiž v současnosti tento druh chován není! A nikdy nebyl na starém kontinentu rozmnožen. ZOO Protivín se ale po mnoha peripetiích podařilo téměř nemožné a samec Kuba, který už v ZOO nějaký ten rok přebývá, dostal potenciální nevěstu. Příjezdem samice přirozeně teprve vše začíná. Samec je o 1,5 metru delší, jeho váha je několikanásobná. K připouštění se musí přistupovat velmi obezřetně, podobný postup si ošetřovatelé nedávno vyzkoušeli při bouřlivých námluvách krokodýlů filipínských Crocodylus mindorensis.
Popřejme ZOO Protivín hodně štěstí. Rozmnožování C.acutus není nijak zvlášť jednoduché, ani věhlasná St. Augustin zoo na Floridě zatím tento druh za stodvacet let své existence nerozmnožila, byť několik chovných zařízení v USA již úspěch zaznamenalo. Doufejme, že si na evropské prvenství sáhne právě Protivín.
Text a foto: Libor Kopečný

Podzimní setkání v Liberci

Vydáno: 30.11.2009

Díky pochopení a vstřícnému přístupu vedení Zoo Liberec jsme se tentokrát sešli v nejstarší české zoologické zahradě na pravidelném dvoudenním semináři. Ralf Sommerlad zaujal přednáškou o projektu Mesangat (Kalimantan, východní část indonézské části ostrova Borneo), kde se za široké mezinárodní spolupráce začíná rodit zajímavý ochranářský projekt. Do projektu se aktivně zapojila i Krokodýlí zoo v Protivíně. Vedle krokodýlů úzkohlavých Tomistoma schlegelli zde žije i jediná známá kalimantanská přírodní populace krokodýla siamského Crocodylus siamensis. Mimořádně zajímavé je zjištění, že navzdory značné podobnosti s pevninskou asijskou populací se po prvním vyhodnocení genetických testů místní krokodýli jeví jako nový poddruh C. siamensis, není vyloučeno ani popsání zcela nového druhu. Na definitivní závěry je přirozeně brzy, bude třeba odebrat větší množství krevních vzorků a ty poslat k analýze do renomovaných pracovišť v Evropě a USA.
Miroslav Procházka poreferoval o situaci Krokodýlí zoo Protivín v druhém roce její existence a o její účasti v jednotlivých ochranářských projektech. Navázal zajímavou přednáškou o systematice recentních krokodýlů. Další příspěvky se zoologickou tématikou nás zavedly do severní Ameriky a jižní Afriky,chovatel pan Aleš Vlček nás podrobně seznámil s historií chovu krokodýlů v Zoo Liberec i úspěchy z posledních let při rozmnožování krokodýlů čelnatých Osteolaemus tetraspis.
Neformální sobotní večer vyvrcholil zábavnou aukcí, kdy se ve prospěch ochranářských projektů podařilo mezi členy vybrat pětimístnou finanční částku.
Neděle byla ve znamení především organizačních záležitostí, seminář jsme zakončili prohlídkou zoologické zahrady.
Během semináře jsme si pietní minutou ticha připomněli památku legendy české teraristiky Jiřího Vergnera, který nás bohužel v úterý 24.11. navždy opustil.
Asociace se úspěšně rozvíjí, v Liberci jsme přijali pět nových členů. Místo a termín jarního setkání zatím stanoven není, je ale jisté že i na jaře 2010 nebude nouze o zajímavé přednášky a diskuse související s krokodýlí tématikou.
Text: Libor Kopečný

Úhyn gaviála a usmrcení bílé tygřice

Vydáno: 29.11.2009

 

17. listopad 2009 nebyl jen státním svátkem, ale i smutným dnem pro Zoo Praha. Uhynula jedna ze samic gaviála indického. Byla sice „outsiderem“ celé skupiny, menšího vzrůstu, nicméně žádné znaky onemocnění u ní nebyly patrné. Provedená pitva prokázala coby příčinu úhynu akutní zánět žaludku, jež vedl k selhání základních životních funkcí. Zpřesnění přinesou v následujících týdnech ještě laboratorní testy. Po této nešťastné události zůstávají v pavilonu Chambal tři samci, tři samice a žádné příznaky onemocnění nevykazují. Úhyny krokodýlů vůbec nebývají běžné, zejména dosáhnou-li délky přes jeden metr a věku pěti let jako tomu bylo v tomto případě.
Shodou okolností došlo o dva dny později i k nešťastnému usmrcení samice bílého tygra v Zoo Liberec dvojicí lvů, kteří se nějakým nedopatřením dostali k tygřici do venkovního výběhu. Můžeme si jen povzdychnout nad povrchní reakcí tuzemských médií a jejich snaze o zatraktivnění zpravodajství bez hlubší znalosti problematiky. Zpráva se objevila na titulních stránkách novin a to i relativně seriózních plátků, jež neopomněly zdůraznit vzácnost usmrcené samice. Případ je to nepochybně smutný a politováníhodný, nicméně podíváme-li se na věc ryze zoologickým pohledem, ztrátou tygřice k žádné zásadní škodě nedošlo. Za prvé nejsou bílí tygři z biologického hlediska žádnou vzácností, v podstatě jen barevnou odchylkou, která obvykle v přírodě nemá šanci na dlouhodobější přežití a tak jsou životaschopní jen v péči člověka. Za druhé se tygři v zoologických zahradách množí tak dobře, že chovatelé jejich příliš častému rozmnožování spíše brání. Za třetí bylo tygřici již sedmnáct let, což je věk vysoce převyšující běžnou délku života tygra v přírodě. Její životní pouť byla tak jako tak u konce.
Naproti tomu se zprávička o úhynu gaviálí samice objevila jen v některých médiích a to ještě na x-té straně. Její úhyn je přitom výrazně vyšší ztrátou. Měla před sebou teoretických šedesát až osmdesát let života a potenciál přivést na svět desítky až stovky mláďat. Tygři indičtí i gaviálové pocházejí shodou okolností z jedné země. I indické úřady, ruku v ruce s místními médii si ovšem jako vlajkové lodě svých ochranářských projektů zvolily tygry a slony. Pro širokou laickou veřejnost jsou tyto dva druhy velmi atraktivní. Ne tak gaviál. Počet semiadultních a dospělých jedinců v přírodě zřejmě v současnosti nepřekračuje dvěstě kusů, v péči člověka jsou jich celosvětově jen desítky a mimo Indii doposud k žádnému rozmnožení nedošlo. Proto je ztráta semiadultní samice z pražského chovu velmi nepříjemnou zprávou.
Masovým sdělovacím prostředkům takové souvislosti zpravidla unikají a i to je důvod proč se snažíme třeba i na tomto webu nabídnout poněkud zasvěcenější pohled.
Text a foto: Libor Kopečný

Podzimní setkání asociace

Vydáno: 11.09.2009

Pravidelná podzimní konference spojená s členskou schůzí asociace se bude konat 28. a 29. listopadu tohoto roku v zoologické zahradě v Liberci. Žádáme všechny členy a zájemce o členství, aby si zarezervovali tento termín pro účast.
Pro větší podporu schválených ochranářských projektů se uskuteční v sobotu 28. 11. večer charitativní aukce předmětů spojených s krokodýly, které jak doufáme si již připravujete. Můžete do dražby zařadit cokoliv, o čem si myslíte, že může být vydraženo – krokodýlí zuby, lebky, vykladená vejce, ale i fotografie, upomínkové předměty atd. Osvědčili se v minulosti i dary od sponzorů, např. bedna piva či jiné reprezentativní balení sponzorských produktů.
Program setkání bude upřesněn v nejbližších týdnech.
ing. Miroslav Procházka, místopředseda

Záchranný plán pro filipínské krokodýly

Vydáno: 08.09.2009

Dne 31. července 2009 bylo do volné přírody (jezero Dicatian) na filipínském ostrově Luzon vypuštěno 50ks v zajetí odchovaných filipínských krokodýlů. Krokodýl filipínský (Crocodylus mindorensis) je filipínským endemitem a je to jeden z nejvíce ohrožených druhů krokodýlů na světě.

Červený seznam IUCN řadí tento druh mezi kriticky ohrožené. Celková populace volně žijících krokodýlů filipínských se odhaduje na pouhých 100 dospělých jedinců. Poslední divocí filipínští krokodýli žijí na severu ostrova Luzon a v jihozápadní části ostrova Mindanao. Filipínští krokodýli jsou poměrně malí a pokud nejsou provokováni, nejsou člověku nebezpeční.
Vypuštění krokodýli byli odchováni v The Palawan Wildlife Rescue and Conservation Center (PWRCC), které je součástí Úřadu pro životní prostředí a přírodní zdroje (DENR – Department of Environment and Natural Resources). Program byl zrealizován za účasti filipínsko-holandské nadace Mabuwaya a finančního přispění nadace Rufforda Maurice Lainga z Anglie (http://www.rufford.org/). Vypuštění krokodýli měří kolem 120 cm a na deset z nich byl umístěn radiový vysílač, který umožní jejich dlouhodobé sledování. Předpokládá se, že výsledky sledování přinesou důležité vědecké informace, které bude možné využít při dalších návratech (reintrodukcích) krokodýlů do volné přírody.
Reintrodukci odsouhlasily místní úřady, které projekt i podpořili vyhlášením jezera Dicatian za rezervaci krokodýlů. Lokalita je výhodná pro tento účel hlavně díky tomu, že jezero je obklopeno lesy a zalidněnost je tu minimální. Počítá se s vybudování pozorovatelny a kempu pro přírodymilovné turisty, kteří zde budou moci pozorovat vzácnou faunu Filipín, včetně krokodýlů. Očekává se, že i menší turistický ruch by byl přínosem pro lokální obyvatelstvo především z nedalekého města Divilacan. Samo jezero Dicatian leží na území filipínského národního parku Northern Sierra Madre (NSMNP), který je rozlohou největší chráněným filipínským územím. Touto reintrodukcí se NSMNP rázem stal institucí, které na svém území chrání největší populaci volně žijících filipínských krokodýlů na světě. Vypuštění pěti desítek krokodýlů v lokalitě jezera Dicatian je důležitým krokem, který by měl přispět k záchraně volně žijící populace filipínských krokodýlů.
Text: Pavel Moucha

Taková pěkná tečka za konferencí

Vydáno: 30.06.2009

 

Účastníci zasedání České asociace pro chov a ochranu krokodýlů, kteří navštívili v neděli 7.6. po obědě plzeňskou AKVA – TERU, mohli vidět v inkubátoru 18 krásných vajíček krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis). Bohužel. Proč bohužel? Protože, kdyby zasedání probíhalo o pouhé dva dny déle, mohli se „krokodýláři“ potěšit pohledem na líhnoucí se mláďata. To by, myslím si, byl krásný konec této konference.
Ráno 9.6.09 jsme zaregistrovali první čtyři naprasklá vajíčka naznačující počátek líhnutí. Během dvou dnů se vylíhlo 18 malých krokodýlků. Ale jak to všechno vlastně začalo?
Letošní rok jsme nespatřili páření chovného páru, pouze jsme pozorovali koncem února jak nám samice přibírá v břišních partiích. Na souši jsme zřídili kladiště přidáním hrabanky a listí. Dne17.3.09 samice snesla 19 vajec, která urputně bránila. Proto také při odebírání vajec do inkubátoru došlo k rozbití jednoho vejce. Vajíčka jsme umístili do klasického vodního inkubátoru, do květníkových misek, do suchého vermikulitu. Misky jsme přikryli umělohmotnými kužely, proti skapávání vodního kondenzátu. Termostat topného tělíska byl nastaven tak, aby teplota v inkubátoru byla 29–30°C. Tato teplota by měla umožnit líhnutí obou pohlaví. Velikost vajíček se pohybovala mezi 68–71 mm (69,3±1,5) v délce a 45–48 mm (46,8±1,5) v šířce. Inkubace trvala 84 – 86 dní. Prvních sedm krokodýlků se vylíhlo 84.den, 85.den devět a 86. den dva. Kromě tří mláďat, která měla poměrně velká bříška nasvědčující o nedobře strávených žloutcích, byla ostatní mláďata čilá, vitální a na pohled bezvadná.
Samec rodičovského páru byl dovezen do ČR v roce 1990, samice v roce 1974 z odchytu ve volné přírodě. Bohužel se mi nepodařilo vypátrat v jakém stáří případně v jaké velikosti byla zvířata dovezena. Snůšky jsou zatím pravidelně každý rok, ne vždy se však podařilo vajíčka úspěšně inkubovat. Například v loňském roce nám většina vajíček v inkubátoru popraskala a vylíhli jsme pouze dva krokodýlky. Přitom podmínky inkubace i inkubátor byly stejné jako jindy. Některý rok se také stalo, že samice nakladla snůšku do vody, což vedlo k neúspěchu při inkubování. Celkem se nám zatím podařilo odchovat 68 mláďat. Letošních osmnáct malých krokodýlků je zatím největší počet mláďat z jedné snůšky. Tím jsme přeskočili rekord z roku 2006, kdy bylo mláďat šestnáct. Po vyřízení registračních listů a výjimek ze zákazu prodeje (což může nějakou dobu trvat) budou mláďata určena k prodeji.
Text a foto: Honza Konáš

Zpráva ze 4. setkání krokodýlářské asociace v Plzni

Vydáno: 09.06.2009

Pravidelné půlroční setkání se uskutečnilo historicky poprvé v areálu Zoo Plzeň, která je plnohodnotným členem našeho sdružení. Členská schůze přijala čtyři nové členy, cestopisné, vesměs „krokodýlářské“ přednášky dopněné bohatou fotodokumentací nás tentokrát zavedly do tropických oblastí západního (Filipíny) i východního Pacifiku (Kostarika), jakožto i nejmenšího kontinetu – Austrálie. Ředitel Zoologické a botanické zahrady Plzeň Jiří Trávníček prezentoval své mnohaleté zkušenosti s úspěšným chovem a odchovem dokonce čtyř různých druhů krokodýlů, kteří se v jeho privátním chovatelském zařízení v posledním čtvrtstoletí vystřídaly. Dnes se specializuje na chov obou druhů rodu Paleosuchus, zejména dvojnásobné rozmnožení druhu P. trigonatus je bez nejmenších pochyb evropským unikátem.
Zoo Plzeň momentálně prožívá bez nadsázky pravý stavební boom, řada nových, velkoryse a moderně řešených expozic je ve výstavbě. Tak zase někdy na shledanou v Zoo Plzeň.
Text: Libor Kopečný

Zpráva ze 3. setkání České asociace pro chov a ochranu krokodýlů

Vydáno: 26.01.2009

Setkání se uskutečnilo ve dnech 15. a 16. listopadu 2008 v příjemném prostředí hotelu Safari v zoologické zahradě ve Dvoře Králové, tedy v místě kde byla asociace před rokem založena.
Úvodem všechny přítomné členy přivítal prezident asociace Pavel Moucha, který zároveň krátce zhodnotil činnost asociace za první rok existence. Jako velmi pozitivní vyzdvihl především úspěšné rozběhnutí webových stránek a to i ve zkrácené anglické verzi. Po úvodu byli hlasováním přítomných členů přijati za nové členy čtyři žadatelé o členství. Dvoudenní program přednášek zahájil pan Miroslav Procházka poutavou prezentací o jeho poslední cestě do Thajska a Indie, která se pochopitelně soustředila na krokodýli, konkrétně na návštěvu nejznámějšího herpetologického centra Indie – Madras Crocodile Bank Trust (MCBT) a v tom roce jeho druhou návštěvu thajské krokodýlí farmy a zoo v Samutprakarnu. Jeho zážitky, např. z měření obřích tomistom, byly bezprostředně čerstvé, z cesty se vrátil jen několik dnů před setkáním. Na jeho informace navázal nový člen asociace pan Ralf Sommerlad, který představil MCBT z velice zajímavého pohledu Evropana a zároveň jejího ředitele. Několik měsíců zde v této funkci v roce 2008 pracoval. Po jeho vystoupení následovala ryze odborná přednáška MVDr. Tomáše Vopršálka, známého pražského odborníka na léčení plazů a „dvorního“ veterinárního lékaře Krokodýlí ZOO v Protivíně. Právě díky jeho několikaleté praxi v Protivíně jsou jeho dnešní zkušenosti s léčením krokodýlů velmi rozsáhlé. Velmi dobré výsledky dosahuje především díky posilování imunity zvířat aplikací vakcíny, které je spoluautorem. Po jeho přednášce promítl Pavel Moucha přítomným čtyři videa, která se podařilo natočit u krokodýlů v teráriích zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Dvakrát to byl záznam snášení vajíček (kajman hladkočelý a tomistoma). Na dalším videu bylo vidět jak kajman brýlový utíká ze svého terária v době nepřítomnosti ošetřovatelů a čtvrté video zaznamenala podvodní kamera v bazénu tomistom (obě poslední dvě videa lze nalézt i na těchto stránkách v sekci „video“). Další z nových členů, pan Jiří Gábriš, doprovodil svoji prezentaci a historické diapozitivy vyprávěním o svých cestách do |Jižní Ameriky a o osobních setkáních s kajmany a velkými anakondami. Následovala prezentace o možnostech výcviku krokodýlů, sestavená na základě literárních údajů a doplněná několika videoukázkami, kterou přednesl Pavel Moucha a byla návodem pro členy jak trénovat vlastní krokodýly. Plánovaný sobotní program ukončil pan Josef Čep kdy podrobně popsal s jakými patáliemi se setkává při zajišťování stavebního povolení na stavbu pavilonu krokodýlů ve Velkém Karlově. Pro všechny, kteří plánují podobnou stavbu, bylo jeho vystoupení jistě dost deprimující. Pak již následovala jen večeře a volná a dlouhá diskuze až téměř do půlnoci.
V neděli zahájil program v 9 hodin Pavel Moucha. Představil návrh podpory ochranářských programů na které by se mohla orientovat budoucí ochranářská aktivita asociace. Navržena byla podpora činnosti MCBT, mj. jako centra pro ochranu gaviálů a podpora ochranářského programu na záchranu krokodýlů siamských v Kambodži, který řídí pracovníci organizace Fauna & Flora International. Po kratší diskuzi členů k tomuto tématu, byly navržené účasti na ochraně uvedených druhů schváleny. Více již brzy v připravované sekci „ochranářské projekty“. Zároveň se v diskuzi hovořilo o možnostech získávání finančních prostředků na tuto podporu a byly navrženy některé možnosti. Pak vystoupil s revizní zprávou pan Martin Smrček, revizor asociace a následně pan Libor Kopečný se zprávou o hospodaření. Zpráva je členům přístupna v členské sekci těchto stránek. Poslední prezentací byla informace pana Miroslava Procházky o dosavadních výsledcích přípravy plemenných knih a soupisu krokodýlů chovaných členy asociace. Po této přednášce bylo setkání ukončeno a pro zájemce následovala exkurze do zázemí pavilonu Vodní světy v hostitelské zoologické zahradě.
Text: Pavel Moucha

Starší »